< Lety balonem, Vzduchoplavecká společnost

Pár řádek o copilotech,

určených Tobě, milý diváku balonových soutěží, který s otevřenou pusou (promiň mi ten výraz) zíráš na balon dosedající s centimetrovou přesností ke kraji silnice, či nevěřícně sleduješ třepotající se fléru, která tiše padá, padá....a dopadá přímo doprostřed cílového kříže. Proboha, jak to ten pilot dokáže, říkáš si. A já Ti odpovídám - přece jednoduše, když má Svého Copilota.

Že jsou podmínky pro úspěch v soutěži propastně rozdílné u pilotů se Svým Copilotem proti těm, kteří copilota nemají nebo si ho dosud nevychovali k obrazu svému, je nabíledni. Projeví se to hned po příjezdu na soutěž. Pilný copilot nafasuje startovní číslo, mapy, seznam soutěžících a jiné nesmysly, a zatímco se jeho pilot v horizontální poloze koncentruje na zítřejší soutěž, on vyzbrojen náčiním, za které by se nemusel stydět absolvent střední školy grafické, křížený s automechanikem, se dává do díla. Ostřihne mapy, slepí je, několikabarevně do nich vrýsuje vše, co žádá jury i jeho pilot, takže v mapě se už nikdo víckrát nevyzná, sežene provázky a přiváže startovní číslo na koš, naplní bomby propanem, opraví vždy porouchaný ventilátor, rozbalí balon, přišije na něj transparent sponzora, zabalí balon, přikryje ho vodotěsně proti případné noční bouři a několikrát ho přeparkuje, aby byl přeci jenom pro každý případ nadohled. Zaběhne na pokoj nabít vysílačky a přikrýt spícího pilota, cestou zpátky nastuduje meteorologickou prognózu, hodí řeč s ostatními copiloty, omrkne, co bude k večeři a jestli někdo neukradl balon a při tom vyvenčí pilotova psa a na poslední chvíli ukořistí několik balonků, které zítra ráno předhodí naplněné vodíkem pilotovi, aby mohl bezpečně zjistiti, odkud vítr vane. Potom vzbudí pilota na večeři. Je-li pilot náročnější, odveze jej do vybrané restaurace a přizve příjemnou společnost. A tak dále.

Nebudu Tě, laskavý čtenáři, unavovat dalšími podrobnostmi. Jistě je Ti už jasné, s kým pilot konzultuje soutěžní strategii, kdo nikdy nezapomene připravit svému pilotovi zapalovač, svačinu a šampaňské, kdo startující balon dohání s vyplazeným jazykem a s vysílačkou, kterou pilot zapomněl na briefingu, kdo v každé vteřině letu ví, že támhleten strom dole je právě tahleta tečka na mapě a že v tom vedlejším balonu letěj pěkný hňupové, když si myslej, že cílový kříž je vyložený hned za tímhletím remízkem. Ano, je to on, pilotův Copilot, který nechává pilota nesmyslně manévrovat a sám, konečně a v pravou chvíli, vrhá fléru. Zasloužené vítězství pak se svým pilotem oslavuje dlouho do noci.

Po tomto stručném výkladu Tě už, milý příteli sportu, nepřekvapí skutečnost, že tak jako má automobilová rallye své Fabrizie Ponsové, tak má balonové létání své Aleny Crkvové, Lenky Skalecké, Ondry Beneše, Dalibory Adámky a mnoho dalších bezejmenných.

Čest jejich výkonům.

© Iva Capoušková, bojovnice za práva copilotů

P.S. Jsou tu samozřejmě jemné nuance, pokud je copilot současně manželkou pilota. Těmito detaily však nechci obtěžovat řadového čtenáře - zájemcům o hlubší poznání balonového sportu je sdělím osobně na vyžádání.

 

© Petr Vítek (petrvitek@volny.cz)